2. ZVÝŠENÍ SYTOSTI KOSTÍ2.7.Skleroticko - lytické ložisko
2. ZVÝŠENÍ SYTOSTI KOSTÍI. Osteomyelitida
| A. | Hematogenní = endogenní - kojenci postiženi 1:1, postupně s vyšším věkem častěji postiženi chlapci, u dospělých jsou 6x častěji postiženi muži |
 | nejčastější zdroj infekce je urogenitální trakt (70 %), plícní a kožní infekce (po 14 %) |
| v 50 % postiženy kosti v okolí kolena, poté obratle - nejčastěji lumbální, processus styloideus radii, a SI skloubení |
| u novorozenců často postiženy i klouby, u kojenců možný přechod přes vaskularizovanou epifyzární štěrbinu a výrazné postižení okolních měkkých částí |
| infekce se nejrychleji šíří ve dřeni a její rozsah je vždy větší než rozsah změn na snímku, někdy může větší vaskularizace stimulovat růst |
| B. | Exogenní - po poranění, iatrogenní |
 | nejcitlivější zobrazovací metoda je scintigrafie s leukocyty značenými In-111 či Tc-99m | |
| nejdříve patrno zastření tukových proužků v okolních měkkých tkáních, termograficky zvýšená teplota | |
| osteolýza je patrná někdy již ve 3. týdnu metadiafyzárně | |
| sklerotická ložiska vznikají při reparaci osteolýzy - subchronická, či chronická fáze | |
| sklerotické sekvestry = sklerotické ložisko obklopené dekalcinací - část kosti, která se nepřihojí a později odchází píštělí, pokud neodejdou je možná reaktivace infekce i po letech, jde o tzv. "zarakvený sekvestr" | |
| periostózy - rozsáhlejší u mladších, krajkovité až lamelární (nejdříve po 3-6 týdnech) | |
| involucrum - nekróza celé diafýzy obklopená periostózou |
| zvýšený T2 signál v měkkých tkáních v okolí postižené kosti | |
| zvýšený T2 a snížený T1 signál ve dřeni, po k.l. spíše zhoršená možnost hodnocení, lepší výsledky jsou při použití suprese tuku před i po aplikaci k.l. | |
| T2 hypersignální proužek lemující kortikalis odpovídá subperiostální infekci | |
| při vzniku abscesu sycení pseudomembrány po k.l. okolo ložiska se signálem tekutiny |
| zpomalené plnění tepen, jejich dislokace, ale hypervaskularizace a zrychlení venózního návratu, bez patologických cév |
II. Tbc osteomyelitida
| představuje 16 % tbc kostí (kromě obratlů -  a kloubů - ) |
| na končetinách může postihnout jakoukoli část kosti |
| nejprve aymetrické ložisko projasnění | |
| nevýrazná solidní či lamelární periostóza u epi- a metafýz, masivní periostitida u diafýz |
| A. | Cystoidní tuberkulóza - u dětí postihuje periferní skelet, u dospělých i lebku, rameno, pánev |
| ostře ohraničená, mnohočetná projasnění, bez zřetelné sklerózy, ta patrna pouze při postižení obratlů |
| B. | Spina ventosa = tuberkulózní daktylitida - u dětí do 5 let, nebolestivý otok postiženého místa |
| vřetenovité nafouknutí v diafýzách krátkých kostí |
III. Nádory
| A. | Ewingův sarkom - ve 23 % |
| B. | Metastázy |
| C. | Osteosarkom - osteogenní sarkom, nejčastější maligní kostní nádor, má schopnost tvořit i destruovat kostní tkáň a proto je jeho rtg obraz velmi variabilní |
| nejčastěji mezi 10.-25. rokem, horečka |
| bolestivý otok, lehce zvýšená hladina alkalické fosfatázy |
| 82 % v metafýzách dlouhých kostí, z toho 50 % v okolí kolena, ploché kosti jsou postiženy častěji po 50. roce věku |
| u 1/4 nemocných vzniká jako projev paraneoplastického syndromu diabetes mellitus |
| při amputaci 5-leté přežívání ve 25 %, v 75 % úmrtí do 2 let, při kombinované chemoterapii přežívá 4 roky 55 % nemocných |
| pokud je po chemoterapii patrna nekróza více než 90 % nádoru, je procento přežívání až 91 % |
| vždy patrna periostóza, i velmi časně, v průběhu onemocnění narůstá | |
| často Codmanův trojúhelník | |
| ložisko projasnění, neostře ohraničené a/nebo sklerotické | |
| v pozdní fázi se šíří i přes epifyzární štěrbinu, pokud ta není ještě uzavřena | |
| metastázy už ve 2 % v době dg., často subpleurálně s kavitacemi, při jejich ruptuře vznikají spontánní pneumotoraxy, dále mozek, játra, lymfatické uzliny |
| velmi dobře patrný rozsah infiltrace kostní dřeně - nejlépe na T1 obrazech bez k.l. | |
| tzv. "skip" metastázy ve dřeni - nekontinuální infiltrace dřeně s nepostiženými místy mezi nimi | |
| postižení měkkých tkání je nejlépe patrné na T2 obrazech | |
| postižení kostní dřeně je mírně menší než snížený signál na T1 obrazech, protože při okrajích infiltrace je reaktivní kostní edém | |
| zbytky nádoru po léčbě (ozáření či chemoterapii) nelze v kostní dřeni spolehlivě odlišit od okrsků nekrózy a/nebo granulační tkáně či krvácení ani na T2 obrazech ani T1 postkontrastních obrazech | |
| v měkkých tkáních při regresi většinou dochází ke zmenšení objemu nádoru |
| centrální projasnění v kosti s minimální či chybějící periostózou |
| D. | Fibrosarkom se sekvestrem |
| E. | Maligní fibrózní histiocytom (MFH) = xantom - intraosálně vzácný, častěji po ozáření, u Pagetovy choroby, u fibrózní dysplazie |
| nejčastěji mezi 20.-40. rokem |
| nejčastěji v metafýzách dlouhých kostí (femur, tibie) | |
| neostře ohraničený defekt až do 10 cm s výraznou mineralizací a s okrsky kalcifikace - někdy obraz "vyžrání moly" | |
| u malých kostí známky expanze | |
| při růstu po perforaci kortikalis šíření do měkkých tkání | |
| ojediněle komplikuje infarkt v kostní dřeni |
