46. SLEZINA46.3.Poranění sleziny
46. SLEZINA | nejčastěji poraněný nitrobřišní orgán |
| pokud není CT prováděno při polytraumatu z jiné indikace je vhodné začít ultrazvukem |
| angiografie je vhodná jen pokud je současně podezření na poranění renálních cév při poranění břicha - pak je vhodné doplnit coeliakografii nebo selektivní nástřik a. lienalis |
| při angiografii z této indikace jsou častější komplikace u nemocných s hypotenzí - po kompresi a. femoralis hrozí okluze tepny |
| léčba má být tak konzervativní jak je možné |
| embolizace je vhodná jen při život zachraňujících výkonech, velké riziko následné infekce, poté je nutné následné krytí ATB |
I. Parenchym
 | podání k.l. i.v. je stejně jako u jater při podezření na poranění parenchymu naprosto nutné - viz  |
| A. | Lacerace - většinou solitární, pokud vznikne více lacerací může dojít k fragmentaci sleziny |
| hmatný útvar, lokální bolestivost, někdy i bolest v levém rameni |
| pokud probíhá od povrchu k hilu a rozděluje slezinu na dvě části - nazývá se fraktura sleziny |
| téměř vždy laceraci doprovází perisplenický hematom |
| nutné doplnit snímek hrudníku - často současně hemotorax, zlomeniny žeber |
| hypoechogenní plocha v parenchymu, ve velmi časné fázi může být i hyperechogenní | |
| barevný doppler odliší laceraci a cévy v parenchymu | |
| nezaměnit s hladce ohraničenou fetální lobulací |
| lineární hypodenzní defekt v parenchymu | |
| postihuje laterální konvexní část a nedosahuje k mediální konkávní časti sleziny | |
| POZOR nezaměnit laceraci s anatomickou variací - zářezem, který je někdy jako patrný na diafragmatickém povrchu sleziny |
| B. | Kontuze, hematom - edém a krvácení |
| oválný komplexní spíše hyperechogenní okrsek, někdy může být izo-, hypoechogenní | |
| po dvou dnech hematom hypoechogenní |
| denzita závisí na době mezi vyšetřením a krvácením |
| C. | Poranění cév v hilu - disekce intimy - krvácení do stěny - trombóza - okluze, nebo avulze tepny |
| horní pól může mít i přesto zachovanou perfuzi přes krátké gastrické tepny |
| při dopplerovském vyšetření chybí proudění v tepně a v parenchymu |
II. Mimo parenchym
| !! POZOR velký levý lalok jaterní je ventrálně od sleziny a je relativně hypoechogenní vůči slezině - nezaměnit s tekutinou |
| A. | Subkapsulární hematom - většinou lze zobrazit i poranění parenchymu |
| stlačení a oploštění zevní kontury sleziny | |
| ihned po úraze může být hematom hyperechogenní | |
| v době vyšetření (většinou po několika dnech) je téměř vždy hypoechogenní |
| srpkovitý nebo bikonvexní lem | |
| po k.l. vždy hypodenzní, drobná hyperdenzita při kontuře = místo krvácení |
| B. | Perisplenický hematom - při natržení kapsuly |
| někdy při opakovaném krvácení jsou patrné vrstvy s různou echogenitou |
| C. | Hemoperitoneum - téměř vždy při perisplenickém hematomu |
| krev je v nejníže uložených částech - pravý subhepatický prostor, Douglasův prostor a pokud je část retroperitoneálně i ve fossa illica |
| bolestivost, zvýšená citlivost břicha, někdy již známky peritonitidy |
| anechogenní tekutina, někdy nehomogenně hypoechogenní, často tekutina okolo měchýře |
| denzita závisí na stáří a množství krve, čerstvá koagula mají denzitu 60-80 H |
