Předcházející kapitola Následující kapitola 31. PLEURA, HRUDNÍ STĚNA A BRÁNICE
31.4.Pleurální výpotek


I. Dle množství a lokalizace

    A.Obvyklá lokalizace a menší množství
    prvních 300 ml není vidět na zadopředním snímku - tekutina je nejprve subpulmonálně a pak v zadním kostofrenickém úhlu
    laterální snímek na boku je citlivější než zadopřední - detekuje již 25 ml tekutiny
    postižená strana bránice a kostofrenický úhel jsou neostře ohraničeny
    při větším množství se šíří kraniálně podél zadní - poté laterální - poté přední hrudní stěny, mediálně je šíření omezené ligamentem pulmonale a hilem
    kraniálně konvexní ohraničení s nejnižším bodem ve střední axilární čáře
    částečný kolaps plíce na postižené straně
    /CT/
    tekutina dorzálně v poloze na zádech, bazálně zevně od bránice
    odtlačení crura diafragmatica ventrálně
    vzhledem k játrům je tekutina dorzomediálně
    neostrá hranice mezi játry a tekutinou na rozdíl od ascitu
    !! centrální denzní oválný útvar (játra) obklopený tekutinou je typický pro ascites, při výpotku je patrný, je-li tekutina subpulmonálně a současně je inverze bránice
    /Sono/
    anechogenní kolekce tekutiny nad bránicí
    B.Subpulmonální výpotek
    obraz tzv. pseudobránice jejíž vrchol je laterálněji než normálně
    kostofrenický úhel je velmi ostrý
    vzdálenost mezi žaludeční bublinou a plícním parenchymem je větší
    trojúhelníkovité zvýšení denzity paramediastinálně
    /Laterální projekce/
    neostré ohraničení zadního kostofrenického úhlu
    oploštěná kontura bránice se zobrazí ventrálně od hlavního interlobia
    C.Masivní výpotek
    zvětšení postiženého hemitoraxu
    přetlačení mediastina kontralaterálně
    oploštění až inverze bránice
    negativní bronchogram při kompresi parenchymu

II. Transsudát (méně než 30g bílkoviny na l)

    denzita okolo 10-15 H, časté artefakty způsobující obtíže při měření denzity
    A.Zvýšený hydrostatický tlak
    1. / městnavé srdeční selhání - v 88 % oboustranný výpotek, jen vpravo - 8 %, jen vlevo - 4 %
    1. / konstriktivní perikarditida
    1. / plicní embolie
    B.Snížený onkotický tlak
    1. / snížená produkce proteinů - cirhóza s ascitem je v 6 % doprovázena výpotkem
    1. / zvýšená ztráta proteinů / hypovolémie - onemocnění ledvin, hyperhydratace, hypotyreóza

III. Exsudát (více než 30g bílkoviny na l)

IV. Hemoragický výpotek

    A.Bronchogenní karcinom
    B.Po poranění
    C.Plicní embolie, často s infarktem
    D.Onemocnění se zvýšenou krvácivostí

V. Chylózní výpotek

    obstrukce ductus thoracicus
    A.Trauma
    B.Maligní infiltrace
    C.Filariáza

VI. Intraabdominální příčiny výpotku

    A.Pankreatitida - akutní i chronická, výpotek především vlevo, se zvýšeným obsahem amyláz
    B.Subfrenický absces
    omezení pohybu a elevace bránice
    bazální atelektáza či infiltrát
    pleurální výpotek až v 80 %
    C.Po chirurgickém zákroku - většinou na straně výkonu a větší čím byla operace kraniálněji, zmizí do 2 týdnů
    D.Boerhaaveův syndrom - úplná ruptura stěny jícnu při uporném zvracení (často u alkoholiků), při kašli při jídle a zaklínění sousta, při zvedání těžkých břemen či zcela spontánně
    náhlá bolest na hrudi, substernálně, výrazněji vlevo, v krku, pleuritická bolest, dyspnoe, chybí hemateméza - krvácení mimo jícen
    mediastinální emfyzém - nejdůležitější příznak
    pleurální výpotek, hydropneumotorax častěji vlevo
    2-3 cm nad kardioezofagálním přechodem
    při pasáži jícnem extravazace (jodové) k.l. do mediastina, či pleurálně
    vzduch mezi dolní hrudní aortou a bránicí má tvar písmene "V" - Naclerioův příznak
    E.Nádorový původ
    1. / abdominální nádor s ascitem
    1. / Meigsův syndrom - výpotek, ascites a nádor v pánvi - často benigní: ovariální fibrom, thekom, cystadenom, Brennerův nádor, fibromyom uteru, ale i adenokarcinom
    1. / endometrióza
    F.Píštěle žlučových cest
    G.Uremická pleuritida - u 20 % nemocných

Předcházející kapitola Následující kapitola
Začátek kapitoly