Předcházející kapitola Následující kapitola 21. ZMĚNY DENZITY A SIGNÁLU
21.10.Zvýšení denzity / signálu po k.l. = sycení po k.l.


    je způsobeno hypervaskulární tkání nádoru, granulační tkání nebo porušením hematoencefalické bariéry a průnikem k.l. perivaskulárně
    při podávání kortikosteroidů dojde ke stabilizaci hematoencefalické bariéry a proto se snižuje či mizí sycení po k.l. - nejde tedy o výsledek úspěšné léčby

I. Homogenní výrazné sycení ložiska

    A.Adenom hypofýzy
    B.Meningeom
    C.Neurom
    D.Kraniofaryngeom
    E.Cévní útvar
    1. / aneuryzma a. carotis interna
    paraselárně, supraselárně
    kalcifikovaná stěna, někdy trombus
    možná i destrukce sedla či fissura orbitalis sup.
    1. / ektazie a. carotis interna
    kalcifikace stěny, může být para - i supraselárně
    1. / dolichoektatická vertebrální tepna
    1. / karotidokavernózní píštěl
    F.Útvar v oblasti glandula pinealis
    1. / germinom
    1. / pineocytom, pineoblastom
    1. / gliom talamu
    1. / subspleniální meningeom
    1. / aneuryzma v. magna Galeni
    G.Gliom hypotalamu - velmi vzácně
    H.Drobné metastázy
    I.Roztroušená skleróza - pozdní sycení v aktivní fázi onemocnění, většinou se však k.l. nepodává, podrobněji  ZMĚNY DENZITY A SIGNÁLU / Ložisko/-a s vysokým T2 signálem

II. Ložisko a sytící se durální pruh - "tail"

    A.Meningeom - nejčastěji
    B.Absces
    C.Sarkoidóza
    D.Tuberkulom
    E.Metastáza
    F.Velký makroadenom hypofýzy

III. Prsténčité sycení = zvýšení denzity (signálu) po k.l.

IV. Sycení = zvýšení denzity/signálu na povrchu mozku

    A.Subakutní infarkt - "luxusní perfuze"
    B.Meningitida
    leptomeningitis (postižena pia mater a arachnoidea) - častější, pachymeningitis (postižena dura mater)
    bolesti hlavy, pozitivní Lassegův příznak, ztuhlý krk, zmatenost, nález v likvoru
    následné komplikace: cerebritida, ventrikulitida, ischémie při indukované trombóze (znak špatné prognózy), hydrocefalus, dysfunkce hlavových nervů
    1. / pyogenní - nejčastěji po sinusitidě, po otitidě, 10 % mortalita, 5. nejčastější příčina úmrtí dětí ve věku 1-4 roky
    /CT/
    někdy bez k.l. zcela negativní, zmenšené komory při difuzním edému
    zvýšená denzita subarachnoidálně a po k.l. sycení lemující gyry, Sylviovu rýhu a interhemisférickou rýhu
    obliterace bazálních cisteren, někdy až izodenzní při vyplnění buněčným detritem a jejich sycení po k.l., obliterace for. Monroi, aquaeductus cerebri či výtoku z IV. komory buněčným detritem - hydrocefalus
    někdy sterilní subdurální exsudát - hlavně při infekci H. influenzae
    /MR/ - nejcitlivější
    vysoký T2 signál na povrchu gyrů - plaque, často splývá s vysokým signálem moku
    sycení plen po Gd
    C.Granulomatózní typy meningitid
    mohou probíhat jako akutní, život ohrožující onemocnění i jako chronický proces
    výraznější následná fibróza a více granulační tkáně
    difuzní sycení mening, po určité době výrazné ztluštění
    někdy následně kalcifikace mening
    1. / fungální - kandida, kryptokokus, kokcidiomykóza, mukormykóza (diabetici, AIDS), nokardióza, aktinomykóza, aspergilóza (dlouhodobá terapie kortikoidy)
    1. / tuberkulózní - bazilární meningitida - mortalita 25-30 %
    často pouze bolesti hlavy, subfebrilie
    1. / sarkoidóza - granulomatózní infiltrace a fibróza mening - tzv. aseptická meningitida
    časté postižení hlavových nervů, méně často postižen mozek, rychlé zlepšení po kortikosteroidech
    drobné uzlíky nejčastěji bazálně frontálně, supraselárně v oblasti chiazmatu, hypotalamu a hypofýzy
    sycení falxu a tentoria při granulomech dury
    drobné uzlíky intracerebrálně při postižení Virchowových - Robinových prostor
    po arachnoiditidě srůsty a následný hydrocefalus
    D.Meningitida při cysticerkóze - meningální = racemózní typ, viz  LEBKA / Nitrolební kalcifikace
    E.Meningální karcinomatóza
    1. / z primárních nádorů CNS - nejčastěji meduloblastom, pinealoblastom, ependymom
    1. / z nádorů mimo CNS - karcinom prsu, malobuněčný karcinom plic, lymfom, leukémie, maligní melanom
    F.Po subarachnoidálním krvácení - fibroblastická proliferace
    G.Benigní meningální fibróza - následek dráždění mening dojde nejprve k neovaskularizaci a později k fibrotizaci mening
    po ventrikulárních shuntech, nejspíše po opakovaných drobných subdurálních krváceních, po předchozích operacích, po opakovaném subarachnoidálním krvácení, po zánětlivé či chemické meningitidě, ojediněle i po lumbální punkci
    na MR bez k.l. napodobuje chronický subdurální hematom
    po k.l. sycení v plné šíři,
    falx a tentorium jsou patrny jako tmavé linie uvnitř sytícího se lemu
    tuk uvnitř heterotopické kalcifikace falxu s vysokým T1 signálem nesmíme zaměnit s jinou patologií - vhodné korelovat s CT
    H.Empyém - při přechodu infekce z paranazálních dutin, středního ucha, infekce po operaci či sekundární infekci kolekce tekutiny (hematomu sub-, či epidurálně) při penetrujícím poranění
    1. / epidurální - vzácnější, bez výraznějších obtíží, jelikož pevná dura brání přenesení tlaku, v 10 % se dále vyvine subdurální empyém
    sytící se membrána na CT i MR
    izo- či lehce hypersignální oproti moku na T1 i T2 obrazech
    někdy zvýšený T2 signál okolní mozkové tkáně - vzhledem k vazospazmům a stáze v žilách
    1. / subdurální - nejčastější typ, až 20 % všech nitrolebních infekcí
    30 % mortalita, nutný okamžitý neurochirurgický zákrok
    časté komplikace - ve 20-25 % se vyvine cerebritida a absces, trombóza žil, infarkt, klinicky - epilepsie, hemiparéza, hemianopsie, afázie
    hypo-, izodenzní kolekce, sycení membrány za cca týden
    většinou frontobazálně v okolí paranazálních dutin
    pokud je na konvexitě, šíří se většinou do interhemisférické štěrbiny
    k odlišení od hematomu slouží kromě zmíněné kliniky též známky sinusitidy či mastoiditidy
    1. / komorový - vzniká šířením infekce ze subdurálního empyému subarachnoidálně a následně do komor

V. Sycení = zvýšení denzity /signálu okrajů komor

    A.Ventrikulitida = ependymitida - zánět výstelky komor při ruptuře periventrikulárního abscesu či retrográdním šíření infekce z bazálních cisteren
    následně možný vývin obstrukčního hydrocefalu
    sycení okrajů komor - lineární tenký proužek
    při pokročilejším zánětu se tvoří intraventrikulární septa a exsudát
    B.Subependymální metastázy primárních nádorů CNS
    1. / gliom
    1. / ependymom
    C.Subependymální metastázy nádorů mimo CNS
    1. / karcinom prsu
    1. / malobuněčný karcinom plic
    1. / maligní melanom
    D.Ependymální metastázy primárních nádorů CNS
    1. / meduloblastom
    1. / germinom
    E.Primární, systémový lymfom

VI. Mnohočetná sytící se ložiska po k.l.

    A.Metastázy
    B.Zánětlivá ložiska - roztroušená skleróza, sarkoidóza
    C.Infekce
    1. / drobné abscesy
    1. / tbc
    1. / cysticerkóza
    1. / histoplazmóza
    D.Primární lymfom CNS
    E.Mnohočetné infarkty
    1. / embolizace
    1. / vaskulitida - např. při LE
    1. / meningitida
    1. / trombóza kortikálních žil
    1. / hypoperfúze
    F.Sycení obou optiků spojené s náhlou slepotou bez zjevné příčiny je vyvoláno stavem po ozáření, kreré nemusí být zaměřeno přímo na tuto oblast
    sycení obou optiků za výstupem z orbity intrakraniálně
    bez známek expanze, bez sycení v oblasti chiazmatu

Předcházející kapitola Následující kapitola
Začátek kapitoly