21. ZMĚNY DENZITY A SIGNÁLU21.6.Cystické útvary
21. ZMĚNY DENZITY A SIGNÁLU | prosté cysty tvoří celkově ve všech lokalizacích 1 % nitrolebních expanzí |
I. Arachnoidální cysty
| vznikají nejvíce v cisternách, kde je hodně arachnoidey - v Sylviově rýze, supraselárně, většinou asymptomatické |
| pokud mají nemocní symptomy jsou vždy z tlaku na okolní struktury |
| obtíže se mohou projevit v jakémkoli věku - bolest hlavy, hemiparéza, zvýšený nitrolební tlak, hydrocefalus, epileptické záchvaty, opožděný vývoj, kraniomegalie, pubertas praecox, zrakové obtíže při supraselární lokalizaci |
| je vhodné cysty odstranit před klinickými příznaky |
 | téměř vždy extraaxiální | |
| zcela chybí edém | |
| hladké okraje, většinou homogenní signál i denzita | |
| jediný zcela patognomonický ale vzácný příznak cysty je hladinka |
| A. | Vrozená = "pravá" arachnoidální cysta - ohraničené zdvojení arachnoidey a sekrece buněk arachnoidey mezi oba listy |
| B. | Získaná arachnoidální cysta = sekundární = leptomeningální - po krvácení či zánětu u novorozenců s následným zjizvením arachnoidey a zvětšováním záklopkovým mechanismem a/nebo osmotickým nasáváním |
| morfologicky nelze tyto dva typy odlišit |
| hypodenzní útvar s hladkými, ostře ohraničenými okraji | |
| vyklenutí přední stěny střední jámy či alespoň imprese na tabula interna a imprese na okraji mozku - oploštění gyrů, setřelá gyrifikace | |
| beze změny denzity po k.l. i.v. , vzácně pozdní průnik k.l. podané intratékálně - především u typu I | |
| zcela výjimečně kalcifikace, krvácení i mnohočetnost |
| signál odpovídá nepulzujícímu likvoru | |
| přenesená pulzace či minimální pulzace při komunikaci může způsobit záměnu za uzel |
II. Hypodenzní útvary supraselárně
| někdy je obtížné odlišit cystické struktury od okolního likvoru |
| A. | Arachnoidální cysta supraselárně |
| oválný tvar supraselární cisterny | |
| asymetrické bazální cisterny, asymetricky zvětšené postranní komory | |
| pseudozvětšení III. komory s asymetrickým tvarem | |
| roztlačení pedunkula cerebri | |
| dorzokraniální odtlačení corpus mamillare | |
| zvětšené cisterny c. cruralis, c. trigeminalis | |
| "flow-void" v aquaeductus cerebri stále zřetelný | |
| laterokraniální odtlačení columnae fornicis | |
| recessus pinealis zmenšen |
| B. | Ependymální cysta III. komory |
| C. | Parazitární cysty III. komory - především u cysticerkózy |
| D. | Nádory - viz  |
III. Výrazná dilatace III. komory
| dilatovaná III. komora může napodobovat cystický útvar supraselárně |
| nejčastější příčina vrozeného hydrocefalu (20-43 %) je stenóza aqueduktu |
| aquaeductus se vyvíjí v 6. týdnu těhotenství |
| v 16 % spojena stenóza aqueduktu s jinými vrozenými anomáliemi, mortalita 11-30 % |
| normální šíře 0,2-1,8 mm |
| A. | Pozánětlivé - až v 50 %, po perinatální infekci či po krvácení dojde k narušení ependymální výstelky a k následné glióze |
| B. | Vývojové - vidlicovité rozštěpení, recesivně dědičné s vazbou na X chromozom |
| C. | Nádorové - nejméně časté, pinealom, meningeom, tektální astrocytom |
| symetrická dilatace III.komory a postranních komor - triventrikulární hydrocefalus | |
| zúžení v oblasti colliculi superior a sulcus intercollicularis |
| symetrické bazální cisterny, symetrické postranní komory | |
| zvětšená supraselární cisterna polygonálního tvaru a symetricky zvětšená III. komora |
| pedunkula cerebri nejsou roztlačena | |
| velký recessus pinealis | |
| kaudální stlačení corpus mamillare tak, že vzdálenost od pontu je menší než 2 cm | |
| kaudální stlačení chiazmatu | |
| cisterna cruralis, trigeminalis nejsou zvětšeny | |
| chybí "flow-void" v aquaeductus cerebri | |
| někdy obtížná dif. dg. oproti arachnoidální cystě |
IV. Cystické útvary ve střední čáře
| A. | Cavum septi pellucidi (tzv. 5. komora) - dutina vyplněná mokem mezi ependymem frontálních rohů postranních komor |
| je tvořená dvěma gliálními vrstvami |
| lze jej prokázat u 80 % donošených dětí a u 15 % dospělých |
| kaudálně od corpus callosum a dorzálně od genu corporis callosi | |
| při dilataci zasahuje až k foramen Monroi | |
| někdy komunikuje s postranními komorami | |
| vzácně příčina obstrukčního hydrocefalu |
| B. | Cavum vergae (tzv. 6.komora) - dutina dorzokraniálně od fornixu, ventrokaudálně od splenia corpus callosum |
| normálně dojde k zániku v 6. měsíci těhotenství |
| lze jej prokázat u 30 % dětí a u 15 % dospělých |
| pokračování cavum septi pellucidi dorzálněji za úroveň foramen Monroi |
| C. | Cavum veli interpositi - rozšíření cisterna quadrigemina nad III. komoru do výše foramen Monroi, ohraničena fornixem a talamem |
| D. | Arachnoidální cysty - v oblasti cisterna quadrigemina |
V. Cystické útvary periferněji
| A. | Serom - po operaci |
| B. | Část postranní komory při stlačení - přerušení komunikace se zbytkem komorového systému |
VI. Jiné cystické útvary
| A. | Porencefalické - komunikují s komorovým systémem |
| B. | Hydatidní - infekce Echinococcus granulosus - od ovcí, dobytka, nejčastěji postižena játra (60 %) a plíce (25 %), CNS jen ve 2 % |
| solitární cysta uložena subkortikálně | |
| bez edému, bez sycení | |
| dceřinné cysty po diagnostické punkci či po spontánní ruptuře |
| C. | Cysta chorioidálního plexu = xantogranulomatózní cysta - normální variace, cysta bez výstelky epitelem, při sekci až v 50 % |
| většinou diagnostikována sonograficky při vyšetření plodu, často mizí do 28. týdne těhotenství |
| anechogenní útvar 2-8 mm, pokud je útvar výrazně větší, může způsobit hydrocefalus |
| D. | Cysty spojené s agenezí corpus callosum |
| E. | Dandyho-Walkerova cysta - souvisí se IV. komorou |
| F. | Prostá cysta epifýzy - normální variace |
| G. | Megacisterna magna |
VII. Nádory s výraznou cystickou složkou
| A. | Supraselárně |
| B. | Cystické útvary mozečku se známkami expanze u dospělých |
