19. MOZEK19.8.Vývoj myelinizace
19. MOZEKI. Normální průběh myelinizace
 | myelinizace začíná v průběhu 5. měsíce intrauterinně |
| ve většině mozkové tkáně proběhne myelinizace až po narození v průběhu prvních 20-24 měsíců |
| ve dvou letech je již mozek normálně myelinizován |
| senzorické dráhy myelinizují dříve než motorické |
| vlákna v okolí trigon myelinizují zcela až okolo 30. roku |
 | myelinizace probíhá kaudokraniálně, dorzoventrálně a od centra do periferie | |
| v prvních měsících života je signál bílé a šedé hmoty opačný než u dospělého mozku |
| A. | Myelinizace mezi 5.-7. měsícem intrauterinně |
| je patrna vertikálně orientovaná Sylviova fissura, chybí gyrifikace, komory jsou relativně velké | |
| T1 hypersignální struktury jsou: lem kortexu, dorzální část mozkového kmene (časná myelinizace) a bazální ganglia (velké množství buněk) | |
| mozek má vrstevnatou strukturu - bílá hmota je zřetelně T1 hyposignální, periferněji je lem se středním signálem odpovídající migrujícím gliovým buňkám |
| B. | Myelinizace mezi 7.-9. měsícem intrauterinně |
| sulci a gyri cerebri se vyvíjejí, vždy je patrno cavum septi pellucidi a cavum vergae, komory jsou relativně malé | |
| T1 hypersignální (myelinizovaná) je crus posterior capsula interna (31. týden) a centrální bílá hmota (35. týden) | |
| T2 obrazy umožní lepší diferenciaci mezi bílou a šedou hmotou | |
| ventrolaterální část talamu je zřetelně T2 hyposignální, stejně jako nemyelinizovaná bílá hmota |
| C. | Myelinizace u novorozence |
| sulci cerebri odpovídají již dospělému mozku, cavum septi pellucidi je stále zřetelné | |
| T1 hypersignální jsou kromě výše uvedeného peduncula cerebelli superior a inferior a ventrolaterální talamus a výrazně kraniálně vyklenutá hypofýza | |
| většina bílé hmoty je T2 hypersignální |
| D. | Myelinizace v 1.-3. měsíci života |
| relativně široké subarachnoidální prostory frontálně | |
| T1 hypersignální jsou na počátku období kromě výše uvedeného střední pedunculus cerebelli, pedunculus cerebri, optický nerv a optický trakt, kortikospinální dráhy a gyrus precentralis a postcentralis | |
| ke konci tohoto období jsou dále T1 hypersignální subkortikální bílá hmota okcipitálně, ventrální část mozkového kmene a crus anterium capsulae internae | |
| T2 hyposignální jsou střední pedunculus cerebelli, optický nerv, optický trakt, crus anterius capsulae internae a část centrum semiovale |
| E. | Myelinizace ve 4.-6. měsíci života |
| T1 hypersignální jsou kromě výše uvedeného nejprve splenium corporis callosi a corpus callosum, později i genu corporis callosi a další části centrum semiovale | |
| T2 hyposignální okrsky jsou další části centrum semiovale a části corpus callosum ve stejném pořadí jako při změnách T1 signálu |
| F. | Myelinizace v 7.-14. měsíci |
| T1 hypersignální je kromě výše uvedeného bílá hmota frontotemporálně s ventrálním postupem | |
| T2 nízký signál bílé hmoty v mozečku již odpovídá signálu u dospělých, nízký T2 signál bílé hmoty je nejprve zřejmý occipitálně, později frontálně, temporální bílá hmota se mění jako poslední |
II. Okrsky se zpožděnou myelinizací - variace
| A. | Okolí trigona - možná záměna s periventrikulární leukomalacií |
| T2 hypersignální okrsky jsou neostře ohraničené a nedosahují až k okrajům komor |
| B. | Okolí frontálních rohů postranních komor - možná záměna s okrsky demyelinizace (např. u RS) |
| nedostatečně myelinizované axony a zvýšené množství tekutiny periependymálně způsobují okrsky vyššího T2 signálu |
| C. | Crus posterium capsulae internae - možná záměna s amyotroficku laterální sklerózou |
| oválné, oboustranně symetrické T2 hypersignální okrsky v crus posterium capsulae internae jsou patrné u 30-50 % dospělých jedinců - odpovídají silnějším vláknům kortikospinálního traktu | |
| amytrofická laterální skleróza postihuje kortikospinální trakt v celém průběhu |
