19. MOZEK19.1.Anatomie
19. MOZEKI. Dělení mozku
| A. | Prosencephalon |
| B. | Mesencephalon - pedunculi cerebri, tectum mesencephali (čtverohrbolí) = lamina tecti, colliculus cranialis a caudalis = corpora quadrigemina, tegmentum mesencephali - úsek mezi substantia nigra a tectum mesencephali |
| C. | Rhombencephalon |
 | medulla oblongata - 8-11 mm, pontomedulární přechod - 11-17 mm, pons - 24-29 mm |
II. Bazální ganglia
 | jsou tvořena šedou hmotou ve spodní části telencephalon |
| zpracování motorických podnětů |
| A. | Corpus amygdaloideum (ca) - ve spánkovém laloku, při spodním rohu postranní komory, před koncem cauda nuclei caudati |
| B. | Claustrum (cl) - ploténka šedé hmoty při zevní ploše putamen, od nějž jej odděluje capsula externa (ce) |
| C. | Corpus striatum |
III. Hypofýza
| je uložena v sedle krytém daifragmou |
| do 12 let 6 mm, chlapci 12-21 let do 7 mm, dívky - do 10 mm, těhotenství, porod - do 12 mm, v dospělosti muži 3-7 mm, ženy 4-10 mm | |
| kraniálně konvexní ohraničení je normální pouze u kulaté hypofýzy u dospívajících dívek | |
| hned po narození má celá hypofýza výrazně vysoký T1 signál, později se signál adenohypofýzy snižuje | |
| rozdíl je mezi adeno- a neurohypofýzou je patrný cca po 3 týdnech |
| A. | Adenohypofýza - největší část, ektodermální původ z Rathkeho výchlipky (ta se odděluje z orofaryngu) |
| 50 % buněk bez hormonální aktivity |
| B. | Pars intermedia - z Rathkeho výchlipky - nezobrazitelná |
| C. | Neurohypofýza - vyvinuta z diencefala, přesněji z hypotalamu |
| má vysoký T1 signál nejpravděpodobněji vzhledem k velkému obsahu fosfolipidů v granulích s vassopresinem = ADH | |
| zvýšený T1 signál - při stresu či dehydrataci se zvyšuje obsah lipidů |
| D. | Stopka = infundibulum vychází z předního okraje spodiny III. komory |
| kraniálně je maximálně 3 mm a kaudálně maximálně 2 mm široká v sagitální rovině | |
| v koronální rovině je uložena ve střední čáře a probíhá vertikálně | |
| zřetelně a homogenně se sytí po Gd-DTPA |
IV. Glandula pinealis = epifýza
| vyvinuta z nejkaudálnější části stropu 3 komory, vychlípením ependymu - zpočátku má ependymální výstelku, z 95 % tvořena pinealocyty - neurálními buňkami |
| leží obklopena mokem v cisterna quadrigemina, ventrálně od ní je cisterna veli interpositi |
| reguluje krátkodobé (denní) i dlouhodobé (puberta) biologické rytmy |
| leží ve střední čáře | |
| šíře okolo 4 mm (laterolaterálně, délka 8 mm (ventrodorzálně) | |
| izodenzní s šedou hmotou | |
| na MR izosignální s šedou hmotou, po k.l. se může sytit cirkulární prstenec či drobné nodulární okrsky | |
| kalcifikace je patrna až po 10. roce |
V. Komorový systém a cisterny
| A. | Postranní komory - párové, tvar písmene C, skládají se z frontálních rohů (F), těla, , trigona = atria (Tr) - místo spojení těla, okcipitálního a temporálního rohu, temporálního rohu (T), okcipitálního rohu (O) |
| ohraničení: |
| kraniálně: corpus callosum |
| kaudálně: stria terminalis, thalamus, hippocampus |
| laterálně: ncl. caudatus |
| mediálně: ventrálně septum pellucidum a dorzálně fornix |
| komunikace: přes for. Monroi (fMr) do třetí komory - tento má tvar "Y", ventrálně jej ohraničuje fornix a septum pellucidum, dorzálně je plexus choroideus |
| plexus choroideus též plynule pokračuje do III. komory |
| B. | III. komora - tenká komora s třemi recesy, ventrálně recessus opticus (ro) má tvar "V", za ním mělčí recessus infundibularis (ri) má tvar "U", dorzálně recessus suprapinealis (rsp) |
| ohraničení: |
| kraniálně: fornix, velum interpositum, v. cerebri interna |
| kaudálně: optické chiazma, infundibulum, hypotalamus, corpus mamillare |
| laterálně: talamus |
| ventrálně: commissura anterior, lamina terminalis |
| dorzálně: commissura posterior, gl. pinealis |
| komunikuje: s postranními komorami přes for. Monroi, se IV. komorou přes aquaeductus cerebri (Sylvii) |
| plexus choroideus tvoří strop III. komory |
| C. | Aquaeductus cerebri (Sylvii) (aq) - tenký kanálek spojující III. a IV. komoru |
| ohraničení: ventrálně tegmentum (šedá hmota), dorzálně lamina quadrigemina (tectum) |
| D. | IV. komora - má romboidní tvar, jednotlivé části jsou: fastigium (fa) = dorzální vrchol IV. komory, laterální recesy přecházející ve for. Luschkae (fLs), recessus posterior superior (rp) nad nímž je tonsilla, obex (Ob) - kaudální část komory |
| ohraničení: |
| ventrálně: spodinu IV. komory tvoří pons cerebri a medulla oblongata |
| laterálně pedunculli cerebellares superiores, mediales a inferiores |
| dorzálně: strop IV. komory je tvořen velum medullare superius (mezi pedunculli cerebellares superiores), poté vermis mozečku (proti němu se vyklenuje fastigium), a velum medullare inferius s plexus choroideus (mezi pedunculli cerebellares inferiores) |
| kaudálně tonsily |
| komunikace: laterálně přes for. Luschkae (fLs) do cerebellopontinních cisteren, mediálně přes for. Magendie (fMg) do cisterna magna, kaudálně do canalis centralis míchy |
| plexus choroideus někdy prochází i přes for. Luschkae |
| E. | Cisterny zadní jámy - |
| F. | Mezencefalické cisterny - |
| G. | Bazální = supraselární cisterny - |
| H. | Laterální kraniální cisterny |
VI. Mozkomíšní mok = liquor cerebrospinalis
| celkové množství je 50 ml u novorozenců, 150 ml u dospělých, z toho 20 % v komorách, 50 % subarachnoidálně intrakraniálně a 30 % spinálně subarachnoidálně |
| denně je vytvořeno cca 500 ml moku |
| mok obsahuje kromě solí též stopové množství bílkovin a glukózy |
| mok je tvořen rychlostí 0,4 ml / min. v chorioidálních plexech v komorách (90 %), zbytek tvořen ependymem a kapilární filtrací |
| mok je resorbován v Pacchionských granulacích (villi arachnoideales) = klcích arachnoidey vyčnívajících do sinus sagittalis sup. a vertebrálními žilními pleteněmi do žilního systému účinkem tlakového gradientu, přes prelymfatické kanály v mozkové tkáni a podél hlavových a míšních nervů do lymfatických cév, minimálně též přes ependym |
| pohyb mozkomíšního moku: |
| je vyvolán pohybem mozku při kardiálním cyklu oběma směry rychlostí 5-50 mm / s v aquaeductus cerebri, celkově dojde cca ke 3 oběhovým cyklům denně |
| ze IV. komory se 80 % moku dostává přes foramina Magendi do cisterna magna a laterálně přes for. Luschkae do medulárních cisteren a cisteren v oblasti mostomozečkového úhlu |
| z cisterna magna do cisterna suprasellaris, cisterna laminae terminalis, cisterna ambiens, cisterna cerebelli sup. a v subarachnoidálním prostoru podél povrchu obou hemisfér kraniálně |
| 20 % moku se dostává nejprve do subarachnoidálního prostoru míchy a teprve poté okolo hemisfér |
VII. Mozkové obaly
| A. | Dura mater = pachymeninx - zevní silná vrstva pevně adherující k periostu, dura tvoří 4 septa |
| je větší ventrálně, upíná se na crista galli |
| obsahuje sinus sagittalis superior a inferior a sinus rectus |
| ventrálně se upíná na klinoidní výběžky sely, na hranu pyramidy a dorzálně na os occipitale |
| ventromediálně je bez úponu a tvoří incisura tentorii |
| obsahuje sinus transversus |
| obsahuje sinus occipitalis |
| centrálně otvor pro infundibulum |
| falx a tentorium jsou lehce hyperdenzní v porovnání s okolním mozkem | |
| sycení po k.l. je normální na CT i MR obrazech |
| B. | Leptomeningy - tenké a transparentní |
| po k.l. na MR obrazech se zobrazují jako tenké lineární struktury do 1 mm, nezobrazují se kontinuálně, jejich sycení je o něco nižší, než sycení sinus cavernosus |
| C. | Meningální prostory |
