55. MUŽSKÉ POHLAVNÍ ORGÁNY55.4.Zvětšení skrota
55. MUŽSKÉ POHLAVNÍ ORGÁNYI. Zánětlivé příčiny
 | 48 % všech zvětšení skrota |
| A. | Akutní zánět nadvarlete |
| B. | Zánět varlete - orchitis |
| C. | Intraskrotální absces |
II. Maligní nádory varlete
| pouze 2 % ze všech zvětšení skrota |
| 1,5 % všech dětských malignit, 1-2 % z karcinomů u mužů, 4. nejčastější příčina úmrtí na malignitu mezi 15-34 roky |
| 10x vyšší riziko u nesestouplého, atrofického varlete |
| chronická, vzácněji akutní bolest skrota, zvětšení, pocit tíže |
| až ve 14 % jsou již patrny metastázy v době detekce nádoru - nejčastěji postiženy plíce, játra, kosti, mozek, lymfatické uzliny |
| při nádoru jednoho varlete je 500-1000x vyšší riziko pro nádor druhého varlete, v 47 % vzniká do 2 let |
| A. | Nádory ze zárodečných buněk (95 % všech nádorů) - ve 35 % histologicky smíšený typ |
 | hypoechogenní | |
| ostré hranice, nepřekračuje tunica albuginea | |
| hyperdenzní na CT |
| hypoechogenní, okrsky cystické a hyperechogenní (krvácení, nekróza) | |
| nepravidelné ohraničení |
| heterogenní echogenita, někdy kalcifikace, okrsky nekrózy a/nebo krvácení |
| B. | Lymfom, leukémie - 7 % nádorů varlete, nejčastější nádor varlete ve věku nad 50 let |
| C. | Paratestikulární nádory - 4 % všech nádorů ve skrotu |
III. Benigní nádory varlete
| pouze 0,7 % ze všech zvětšení skrota |
| A. | Ze zárodečných buněk |
| heterogenní echogenita - primárně může být jak cystický tak solidní | |
| nehomogenní denzita |
| ostře ohraničené ložisko (0,5-10 cm) | |
| hyperechogenní stěna, někdy s kalcifikacemi | |
| hypoechogenní obsah s vrstvami | |
| někdy hyperechogenní kalcifikovaný střed |
| B. | Z intersticiálních buněk - možná sekrece hormonů |
| C. | Paratestikulární nádory (4 % všech nádorů skrota) |
IV. Jiné příčiny
| A. | Hydrokéla (24 %) - kolekce tekutiny mezi parietálním a viscerálním listem tunika albuginea, nejčastější kolekce tekutiny ve skrotu (50-100ml) |
| anechogenní, šíře nad 2 mm, dobře patrná zadní stěna | |
| u chronické hydrokély jsou patrna četná vnitřní echa, vyvolaná septy, debris, krví, hnisem a cholesterolovými krystaly |
| nízký T1 a vysoký T2 signál |
| B. | Torze (9 %) |
| C. | Varikokéla (7 %) - dilatace a vinutí pampiniformního plexu sestávajícího z v. spermatica interna (drenáž varlete), žíly ve funiculus spermaticus (nadvarle) a v. cremasterica (stěna skrota) |
| až u 10-15 % mužů - asymptomatická či otok, bolest skrota, abnormální spermatogram |
| retrográdní proud při nedomykavých nebo chybějících chlopních |
| v 78 % vlevo (odstup z v. renalis), v 18 % oboustranná, v 6 % vpravo (z v. cava inferior) |
| u neplodných mužů klinická varikokéla až ve 39 % a subklinická až v 75 % |
| ve stoje shuntový typ (kontinuální proud z v. spermatica do v. cremasterica) - porušené chlopně | |
| při funkčních chlopních pouze krátký reflux při Valsalvově manévru z v. spermatica do plexus pampiniformis | |
| zvětšení průměru dominantní v. spermatica v inguinálním kanálu ve vzpřímené poloze |
| normální dýchání | Valsalvův manévr | ||
| normální | do 2,2 mm | +0,5 mm | |
| malá varikokéla | 2,5-4 mm | +1 mm | |
| střední | 4-5 mm | +1,2-1,5 mm | |
| velká | nad 5 mm | více než 1,5 mm |
| embolizace ve výši, ve které již není možný reflux přes retroperitoneální spojky - proto je množství recidiv po embolizaci jen okolo 5 % | |
| široká levá v. spermatica s insuficientní chlopní |
| D. | Spermatokéla (4 %) - retenční cysty v okolí hlavy epididymis, obsahují mléčně bílou tekutinu |
| většinou solitární do 2-3 cm | |
| bez aspirace nelze odlišit od hydrokély |
| vyšší T1 signál vzhledem k obsahu proteinů |
| E. | Cysty (4 %) |
| F. | Skrotální kýla - nejčastější příčina otoku v inguině, většinou asymptomatická, někdy spojená s hydrokélou |
| varle odděleno od střeva a/nebo omenta | |
| peristaltika je dobře patrná |
