Předcházející kapitola Následující kapitola 39. JÍCEN
39.1.Anatomie

    Anatomie jícnu
    začíná u dolního okraje štítné chrupavky - ve výši těla C6 a přechází v žaludek ve výši Th12
    délka je cca 25 - 28 cm
    zevní šíře 1,5 cm až 3,5 cm při polykání, šíře lumen v AP projekci ve výši krikoidní chrupavky 9 - 13 mm
    ezofagogastrický úhel = úhel dlouhé osy jícnu ve výši bránice a dlouhé osy těla žaludku - musí být menší než 85°-90°
    tři fyziologická zúžení: mezi krikoidní chrupavkou a páteří, mezi aortou descendens a levým hlavním bronchem, cca ve výši hiatus oesophageus
    normální průběh v rovině koronální - obraz obráceného "S" - prvé vyklenutí vlevo v rozsahu C6-Th5, druhé vpravo, kaudálně pak zahýbá opět vlevo
    nad bránicí frenická ampula (fa) - normální rozšíření jícnu - bez žaludeční linie
    A linie (od above) - mírný zářez při horním konci frenické ampuly
    B linie (od below) - mírný zářez při dolním okraji frenické ampuly
    Z linie (od zig-zag) - klikatá hranice mezi žaludeční sliznicí a sliznicí jícnu - rtg metodami nezobrazitelná
    Schatzkiho prstenec - cirkulární zúžení v oblasti B linie patrné v 10 % - asymptomatické pokud je průměr nad 20 mm, pod 12 mm může způsobit dysfagii
    pasáž s malým soustem baryové kaše trvá cca 3 vteřiny
    peristaltiku vždy nutné posuzovat v poloze vleže
    kontrakce primární jsou vyprovokované soustem a proběhnou po celé délce jícnu, sekundární kontrakce jsou lokální - oboje jsou propulzivní - posunují sousto do žaludku
    kontrakce terciární - nekoordinované, nepropulzivní, častější ve vyšším věku
    /Endosonografický obraz/
    je patrno 5 vrstev stěny
    mukóza a muscularis mucosae- hyperechogenní a hypoechogenní
    submukóza - hyperechogenní
    muscularis propria - hypoechogenní
    adventicie - hyperechogenní

Předcházející kapitola Následující kapitola
Začátek kapitoly