24. MÍCHAI. Mícha = medulla spinalis = myelos
![]() | mícha má válcovitý, ventrodorzálně oploštělý tvar |
![]() | průměr míchy: krční 13x5 mm, hrudní 10x8 mm, bederní 12x8-9 mm |
![]() | celková délka je 40-50 cm, kaudálně se zužuje v conus medullaris, u dospělých je uložený ve výši L1-2 (II.) |
![]() | kaudálně pokračuje jako nitkovité filum terminale (ft) o délce 20 cm - začíná od výše L1-L2, u žen mírně kaudálněji a kaudálně srůstá s periostem 2. kostrčního obratle |
![]() | kraniálně je přechod v prodlouženou míchu ve výši kořene C1 a promítá se mezi C1 a zevním okrajem os occipitale |
![]() | ztluštění míchy: C3-Th2 - intumescentia cervicalis a Th9-L1 - intumescentia lumbalis |
![]() | rýhy na míše - ventrálně hluboká fissura mediana ant., dorzálně sulcus medianus post., sulcus lateralis ant. a post. |
![]() | zadní kořeny - aferentní vlákna, přední kořeny eferentní, především motorická vlákna, spojují se ve spinální nerv, jemu odpovídá míšní segment |
![]() | centrálně míšní kanálek, okolo něj šedá hmota ve tvaru "H" |
II. Prodloužená mícha = medulla oblongata
![]() | název bulbus medullae spinalis již nepoužíván |
![]() | od výstupu C1 ke kaudálnímu okraji pontu |
![]() | délka 20-25 mm, širší než krční mícha a kraniálně se dále rozšiřuje |
III. Obsah míšního kanálu
![]() | durální vak je centrálně v míšním kanále a obsahuje míchu a filum terminale, dosahuje do výše S2 a do oblasti foramin se vyklenuje jako kořenové pochvy |
![]() | epidurální prostor (epp) mezi durálním vakem (dm) a periostem (pr) kostěného kanálu je vyplněn epidurálním tukem, nejvíce tuku je v lumbální oblasti |
![]() | periost a dura mater vaku jsou tedy odděleny |
![]() | subarachnoidální prostor (sp) je někdy zobrazitelný na CT v oblasti okcipitocervikální, jinak jej lze přesně zobrazit po intratékálním podání k.l. |
![]() | po k.l. se též zobrazí kořenové pochvy až k spinálnímu ganglion (gs), někdy zasahují i periferněji |
![]() | v předním epidurálním prostoru jsou nejlépe patrny vv. epidurales ant. mediales et laterales |
![]() | jejich větve odstupují vždy s míšními kořeny |
![]() | epidurální venózní pleteně jsou nejvýraznější v cervikální oblasti a tvoří prsténčitý plexus venosus vertebralis internus |
![]() | existují četné anastomózy s plexus venosi vertebrales externi |
![]() | arachnoidea spinalis se přikládá k dura mater |
![]() | pia mater přiléhá k míše a kořenům míšním |
![]() | ligamentum denticulatum (ld) probíhá od pia mater k arachnoidea spinalis |
![]() | a. spinalis anterior probíhá ve fissura mediana anterior, dvě aa. spinales posteriores probíhají longitudinálně podél vstupu zadních kořenů - spojky těchto tepen vytvářejí kolem míchy prstenec |
IV. Míšní kořeny
![]() | spinální nerv je tvořen v míšním kanále spojením radix ventralis (rv) a radix dorsalis (rd) - tento je před spojením rozšířen jako ganglion spinale |
![]() | celkem je 8 nervů krčních, 12 hrudních, 5 bederních, 5 křížových, 1 kokcygální |
![]() | nejčastější variace výstupu nerovových kořenů z foramin jsou na schématu |
![]() | po výstupu z foramen se dělí na 4 větve, jednu k sympatickým gangliím, uložených ventrolaterálně podél páteře, jednu k meningeálním obalům a ramus dorsalis a ramus ventralis |
![]() | rami dorsales si zachovávají v celém rozsahu segmentální úpravu |
![]() | rami ventrales jsou silnější a segmentální úpravu mají jen v hrudním úseku, jinak vytvářejí pleteně |
![]() | plexus cervicalis - C1-C4 - je uložen na m. scalenus medius - nervus phrenicus (C4) běží přes horní horní aperturu, mediastinum a perikard k bránici |
![]() | plexus brachialis - C4-Th1 - běží směrem k fossa axillaris - viz ![]() |
![]() | plexus lumbalis - Th12-L4 - uložen v m. psoas major |
![]() | nervus femoralis - nejsilnější nerv z této pleteně běží laterálně při psoatu a s m. iliopsoas v lacuna musculorum na stehno - pod ligamentem je uložena mediálně žíla, pak tepna a laterálně nerv |
![]() | plexus sacralis - L4-S5, Co - nejmohutnější nervová pleteň, nervy z něj inervují dolní končetinu |
![]() | nervus ischiadicus (L4-S3) je nejdelší a nejsilnější nerv v těle a má největší inervační oblast, z pánve běží přes for. ischiadicum majus pod m. piriformis a míří na zadní část stehna a do jámy zákolenní |
