27. ŠTÍTNÁ ŽLÁZA27.2.Zvětšení štítné žlázy
27. ŠTÍTNÁ ŽLÁZA | zvětšení = struma - není specifické pro určitou etiologii onemocnění, většinou při difuzním postižení žlázy |
I. Struma
| A. | Adenomatózní = multinodulární - při deficitu jódu, dlouhá anamnéza |
 | typicky postihuje oba laloky, ty jsou asymetricky zvětšené | |
| mají ostré ohraničení | |
| vícečetné uzly | |
| hypodenzní okrsky odpovídající nekróze a krvácení | |
| v těchto místech následně kalcifikace |
| B. | Jód-Basedowův fenomén - vznik tyreotoxikózy při dlouhodobé strumě z nedostatku jódu po podání jodové k.l. |
| multinodulární struma |
| C. | Difuzní struma - zvětšené oba laloky, většinou výrazněji vpravo, s normální strukturou, bez uzlů, někdy s kalcifikacemi |
| D. | Toxická nodulární struma = Plummerova choroba - jeden či více hyperfunkčních adenomů |
| ženy 3x častěji, mezi 40-50 roky |
| zvýšený T4 a snížený TSH |
II. Struma způsobená záněty štítné žlázy
| A. | Hashimotova tyreoiditida = chronická lymfocytární tyreoiditida - autoimunní onemocnění |
| nejčastěji ve věku 40-50 let, relativně často i u dětí, častěji postiženi muži |
| 1. či 2. nejčastější příčina hypotyreoidizmu, na počátku někdy hyperfunkce až tyreotoxikóza (4 %), nebolestivé zvětšení |
| hypoechogenní, zvýrazněná lobulace - počátek onemocnění | |
| později hyperechogenní okrsky - nelze však odlišit od multinodulární strumy | |
| zvýrazněný lobus pyramidalis | |
| hyperechogenní parenchym a akustický stín při výrazné fibróze v pozdní fázi onemocnění | |
| snížená aktivita při scintigrafii, či mnohočetné studené uzly, v 8 % normální nález |
| B. | Subakutní tyreoiditida = de Quervainova tyreoiditida |
| nejčastěji ve věku 20-50 let, ženy 5:1 |
| nejspíše virový původ - často vzniká do 2 týdnů po respirační infekci |
| bolestivost, mírné zvětšení, v 50 % hyperfunkce, ve 25 % hypofunkce |
| velmi nízké vychytávání jódu | |
| zvýšené vychytávání při hypofunkci |
