Předcházející kapitola Následující kapitola 23. ZOBRAZOVÁNÍ KLINICKÝCH PROBLÉMŮ V NEUROLOGII
23.5.Diabetes insipidus (DI)

    porucha supraoptických jader v hypotalamu a následně porucha stimulace zadního laloku hypofýzy a produkce antidiuretického hormonu
    snížená zpětná resorpce vody v distálních tubulech ledvin
    nejdříve polyurie (5-20 l / 24 h) a následně polydipsie
    klinicky je nutné odlišit kalciovou polyurii při hyperparatyreoidizmu
    A.Přerušení stopky hypofýzy po úraze
    B.Idiopatický centrální = primární DI
    většinou nízký T1 signál neurohypofýzy
    někdy výrazné zvýšení T1 signálu nezměněné stopky hypofýzy
    někdy rozšíření stopky nad 3 mm
    C.Histiocytóza X - je nejčastější příčina sekundárního DI
    granulomy z Langerhansových buněk v hypotalamu či ve stopce hypofýzy
    snížení T1 signálu neurohypofýzy
    rozšíření stopky, někdy zvýšení jejího T2 signálu
    někdy zvýšení signálu po k.l.
    odlišení od gliomu je obtížné, téměř vždy je nutná biopsie
    D.Expanze v oblasti stopky hypofýzy a hypotalamu
    1. / astrocytom
    1. / gliom
    1. / metastázy
    1. / sarkoidóza
    E.Hamartom tuber cinereum - nejde přímo o nádor ale o sesilní uzel normální tkáně, histologicky podobné tkáni hypotalamu
    často se nachází u pubertas praecox
    útvar vyklenující se z tuber cinereum kaudálně do oblasti interpedunkulární cisterny
    izosingální s mozkem, bez sycení po k.l.
    F. Ektopie neurohypofýzy - vývojová, po úraze, či u trpaslictví
    většinou je ektopická neurohypofýza umístěna přesně ve stopce, na rozdíl od hamartomů - ty jsou dorzálně
    G. Nefrogenní DI - velmi vzácná vrozená porucha distálního tubulu ledvin, pouze u chlapců
    zvýšení signálu i velikosti neurohypofýzy

Předcházející kapitola Následující kapitola
Začátek kapitoly