kraniokaudální rozměr je větší než 15 cm |
úhel předního okraje jater je větší než 45° | ||
okraj dolní plochy je konvexní | ||
dolní okraj přesahuje v medioklavikulární čáře žeberní oblouk |
I. Variace tvaru a velikosti
A. | Index lobus caudatus/ lobus dexter - měří se na CT obrazech |
je to poměr šíře lobus caudatus (Y) k šíři pravého jaterního laloku (X), normální hodnota je 0,37 ± 0,16, u cirhózy se zvyšuje až nad 0,65 |
k měření slouží kolmice při laterálním okraji hlavního kmene v. portae a kolmice při mediálním okraji l. caudatus |
horizontála (A) v polovině vzdálenosti mezi v. cava inferior a v. portae mezi oběma kolmicemi určí šíři l. caudatus (A) |
šíře pravého jaterního laloku (X) odpovídá vzdálenosti mezi kolmicí při laterálním okraji pravého laloku a kolmicí při laterálním okraji hlavního kmene v. portae |
B. | Riedelův lalok - nejčastější variace tvaru jater, protažení pravého laloku jaterního kaudálněji před ledvinu |
C. | Variace tvaru velikosti l. caudatus - je vždy zásoben jak pravou, tak levou větví v. portae |
D. | Ageneze laloku či segmentu je velmi vzácná |
II. Nádorová
A. | Metastázy - 22 % všech jaterních nádorů |
po metastázách v regionálních uzlinách jsou játra nejčastější postižený orgán |
incidence je 20x vyšší než u hepatomu (tlusté střevo 22 %, žaludek 23 %, pankreas 21 %, prs 14 %, plíce 13 %) |
hepatomegalie je v 70 %, abnormální hodnoty jaterních enzymů v 50-75 % |
oválné, většinou dobře ohraničené komplexní ložiskové změny s echogenitou odlišnou od okolního parenchymu | ||
známky expanze s odtlačením a/nebo kompresí okolních cévních struktur | ||
často hypoechogenní hallo - někdy pomůže odlišit hyperechogenní metastázu od hemangiomu | ||
cystické metastázy jsou vzácné - se sekrecí mucinu nebo s nekrózou, často patrná nodulace stěny či detritus v cystě |
bez k.l. nutné u hypervaskularizovaných metastáz (adenokarcinom ledvin, karcinoid, karcinom štítné žlázy), které mohou být po nedokonalém bolu k.l. izodenzní | ||
po dynamickém bolu k.l. sycení periferně v 37 %, smíšené v 20 % a centrální v 8 % | ||
žádné sycení v 35 % | ||
postupně úplné - izodenzní nasycení v pozdní fázi v 5 % |
CT-angiografie před resekcí izolované jaterní metastázy - prokáže další až v 55 % |
CT arteriografie - katetr v a. hepatica, metastázy se výrazněji sytí | ||
CT arteriální portografie - katetr v. mes.sup., metastázy jsou hypodenzní oproti okolnímu parenchymu | ||
pozdní CT skeny - po aplikaci k.l. obsahující 50-60 g jódu se za 4-6 hodin prokáží dodatečně metastázy v 27 % |
B. | Hepatom = hepatocelulární karcinom - nejčastější primární viscerální malignita, 75-90 % maligních nádorů jater, 2. nejčastější maligní nádor jater u dětí |
incidence v Evropě a Severní Americe 0,2-0,8 %, maximum v 60-70 letech, muži 2,5x častěji |
v Japonsku, Řecku, Itálii, jižní Asii, Africe (Sahara) je incidence výrazně vyšší 5,5-20 % |
maximum v 30-40 letech, muži 5x častěji, postižené děti jsou většinou starší než 5 let |
vzniká na podkladě cirhózy v 60-90 %, v 44 % u makronodulární, 5 % u mikronodulární, v 5 % všech postalkoholických cirhóz, ve 12 % chronických hepatitid |
zvýšená četnost je i u cirhóz způsobených karcinogeny (aflatoxin, sideróza, pohlavní hormony, Thorotrast) a poruchami metabolismu (alfa-1-antitrypsin, tyrozinóza, Wilsonova choroba, poruchy ukládání glykogenu typ I) |
v 90 % zvýšený alfa-fetoprotein |
histologicky jde o infiltrativní nebo expanzivní opouzdřený typ |
90 % mortalita, přežívání v průměru 6 měsíců, resekabilní pouze v 17 %, metastazuje nejčastěji do plic, uzlin a nadledvin |
smíšená echogenita v 61 % - při nekrotických změnách | ||
solidní nádory jsou oproti parenchymu hypoechogenní v 26 %, hyperechogenní jsou jen při větším obsahu tuku | ||
při duplexní sonografii se zobrazí anteportální zkraty - maximální rychlost proudění je okolo 250 cm/s, posun frekvence okolo 4kHz - na rozdíl od metastáz | ||
uzávěry či rozšíření portální a jaterních žil okolo nádoru | ||
satelitní ložiska kolem velkého uzlu - na rozdíl od metastáz | ||
u 10 % nádorů je patrný hyperechogenní 3-5 mm široký lem, který odpovídá fibrózní kapsule |
T1 hyposignální v 50 %, vzácněji T1 izo- i hypersignální (více tuku hlavně u Asiatů) | ||
prstenec okolo nádoru tvoří kapsula, ta je dobře patrná na T1 vážených obrazech (24-44 %) | ||
prstenec s dvěma vrstvami - vnitřní, T2 hyposignální, je z fibrózní tkáně; zevní, T2 hypersignální, je tvořen stlačenými cévami | ||
celkově T2 hypersignální | ||
maximální sycení po 10 sekundách od aplikace Gd-DTPA, celkově pouze mírné zvýšení signálu, po 5 minutách odezní | ||
septa v nádoru |
často portální zkraty, invaze do porty |
C. | Fibrolamelární hepatocelulární karcinom - histologický podtyp hepatomu, z eozinofilních hepatocytů, nevzniká na podkladě cirhózy |
věk 5-32 let |
alfa-fetoprotein není zvýšen |
lepší prognóza, resekabilita v 50 % |
většinou jde o solitární uzel s kapsulou a s centrální jizvou | ||
v 30 % centrální hvězdicovité nebo trabekulární kalcifikace |
heterogenní T1 hyposignální a T2 hypersignální uzel | ||
centrální jizva je na rozdíl od FNH T1 i T2 hyposignální |
D. | Lymfom - primární velmi vzácný, sekundárního lymfomu nejčastěji infiltruje parenchym beze změny jeho struktury, průkaz je možný v méně než 10 % |
difuzně mírně hypoechogenní parenchym |
III. Zvýšený žilní tlak
A. | Městnavé srdeční selhání |
B. | Konstriktivní perikarditida |
C. | Trikuspidální stenóza |
D. | Buddův-Chiariho syndrom + ascites u akutního uzávěru bez poruchy jaterních funkcí - viz |
IV. Degenerativní onemocnění
A. | Cirhóza - difuzní destrukce parenchymu, fibróza a nodulární regenerace |
příčiny - alkohol, dlouhodobě užívané léky (metotrexát, oxyphenasin, 3 alfa-metyldopa, nitrofurantoin), střevní bypass, steatóza, biliární obstrukce a cévní poruchy včetně dlouhodobého městnání při srdeční nedostatečnosti |
další příčiny viz a |
zvětšení (63 %), ale též normální velikost či zmenšení (svráštění) | ||
zvětšený lobus kaudatus a svráštění pravého laloku - poměr příčných průměrů větší než 0,65, vždy nutno vyloučit Buddův-Chiariho syndrom | ||
zbytnění fisur a porta hepatis | ||
nepravidelný vlnitý okraj a zaoblené hrany - při sonografii je senzitivita 88 %, specificita je 95 % |
splenomegalie | ||
ascites | ||
další známky portální hypertenze |
mírně zvýšená echogenita parenchymu - v 66 % (při steatóze) | ||
výraznější oslabení průchodu ultrazvuku | ||
heterogenní struktura | ||
zneostřené ohraničení stěn portálních žil (při steatóze) | ||
někdy izoechogenní regenerační uzly | ||
dilatace hepatických tepen |
nehomogenní struktura | ||
snížená denzita (kvůli steatóze) | ||
izodenzní regenerační uzly |
obraz bez výraznějších změn | ||
zvýšený signál někdy u regeneračních uzlů |
natažení, později šroubovité vinutí jaterních tepen | ||
zkraty tepen do portálního řečiště | ||
nehomogenní kapilární sycení | ||
natažení jaterních žil (postsinusoidální komprese) |
B. | Primární biliární cirhóza - idiopatická destruktivní progresivní cholangitida |
9x častější u žen (35-55 let), zvýšená hladina IgM v 95 % |
normální extrahepatické žlučovody | ||
cholelitiáza v 40 %, hepatomegalie v 50 % | ||
vinuté intrahepatické žlučovody s variabilitou průsvitu |
C. | Steatóza - ztukovění - hromadění tukových kapének intra- i extracelulárně |
normální jaterní testy |
- | metabolické poruchy: DM v 50 %, obezita, hyperlipidémie, akutní steatóza v těhotenství, malnutrice, parenterální hyperalimentace, malabsorpce, kortikosteroidy, těžká hepatitida, trauma, městnavé srdeční selhání, Reyův syndrom |
- | hepatotoxiny: alkohol v 50 %, chlorované uhlovodíky, fosfor, chemoterapie |
hyperechogenní v porovnání s ledvinami | ||
neostře zobrazená zadní kontura jater a ohraničení jaterních cév tuk - oslabení průchodu ultrazvuku |
parenchym má nižší denzitu než portální žíla a v. cava inf. | ||
obrácený poměr denzity jaterního a slezinného parenchymu (slezina má normálně nižší denzitu než játra o 6-12 H) | ||
intrahepatické cévy jsou relativně hyperdenzní i bez k.l. | ||
10 % steatóza odpovídá snížení denzity o 17 H |
lehce zvýšený signál na T1 a T2 vážených obrazech | ||
10 % steatóza změní signál na spin-echo sekvencích o 5-15 % |
hypoechogenní oválné, kulovité či plášťovité oblasti | ||
bez známek expanze - bez dislokace průběhu cév |
mapovitý tvar, neostré i setřené ohraničení možné | ||
bez známek expanze - bez dislokace průběhu cév | ||
vějířovitá lobární nebo segmentální distribuce | ||
mnohočetné hyperechogenní nodulární okrsky mohou simulovat metastázy |
mapovité oblasti s denzitou od -10 do +40 H | ||
po k.l. bez změny denzity jiné než u okolního parenchymu |
T1 hypersignální, T2 izosignální až lehce hyposignální |
V. Myeloproliferativní onemocnění
A. | Polycythemia vera |
B. | Myelofibróza |
VI. Infekční
A. | Virové |
B. | Bakteriální |
C. | Protozoální |
D. | Parazitární |
VII. Nemoci ze střádání
A. | Amyloidóza |
B. | Hemochromatóza |
C. | Wilsonova choroba |
D. | Gaucherova nemoc |
E. | Niemannova - Pickova nemoc |
VIII. Vrozené
A. | Polycystická nemoc |
B. | Vrozená jaterní fibróza - autozomálně recesivní, fibrózní tkáň v parenchymu a velké množství interlobulárních žlučovodů a cystiček |
někdy současně s polycystickou nemocí |
projevy již v dětství, fatální prognóza |
postupná progrese |
hepatosplenomegalie | ||
periportální fibróza | ||
ektazie žlučovodů - obraz "stromu s lízátky" |